Pád „železné opony“ v roce 1989 a mírové sblížení Čech a Bavorska v rámci Evropské unie v roce 2004 přivedly lidi opět k sousedství v srdci Evropy na Zlaté cestě. Přehodnocování společné sudetoněmecké minulosti, otevřené hranice pro volný pohyb zboží a pracovníků, partnerství škol a spolků, česko-bavorské slavnosti a mnoho dalších aktivit jsou znaky tohoto živého sousedství. Jedná se o společný návrat Čech a Bavorska jako nového evropského centra.
Vzhledem k usnadněnému překračování hranic mezi Německem a Českou republikou nabývá „Zlatá cesta“ na významu, zejména pro cestovní ruch na obou stranách hranice. Dnes tato historická obchodní stezka vybízí k pěší turistice, cyklistice a poznávání. Úsek dálkové turistické stezky „Zlatá cesta“ mezi Bärnau a Sulzbach-Rosenbergem udržuje spolek Oberpfälzer Waldverein a dále k Norimberku spolek Fränkischer Albverein. Turistickou stezku poznáte podle bílého lva na červeném pozadí. Turistická trasa vede převážně po historických etapových vesnicích. Samozřejmě nebylo vždy možné dodržet původní trasy, protože dnes přes některé části oblasti vedou státní silnice a dálnice.
Silnice z Bärnau v severní části Horní Falce do 20 kilometrů vzdáleného Tachova v době pádu železné opony již neexistovala. Po roce 1945 na ní byli násilně přesídleni Němci z Čech. Brzy poté komunistický československý stát odstranil všechny stopy po cestách na západ. Při prvním volném přechodu hranic do Tachova, a naopak do Bärnau, se 19. května 1990 vydalo přes louky asi 25 000 lidí v autobusech, na kolech nebo pěšky. Silnice byla znovu otevřena
pro dopravu v polovině listopadu 1991.
Nebyla to jen tak ledajaká cesta, jak se člověk dozvěděl. Byla to cesta, po které se lidé po staletí pokojně přesouvali ze západu na východ a naopak. Byla to silnice, která přinášela prosperitu a v některých případech i bohatství městům a obyvatelům mezi Prahou a Norimberkem. Znovuotevřená silnice mezi oběma místy byla takzvaná „Zlatá cesta“ z Norimberka do Prahy – stará cesta, kterou před více než 650 lety nechal vybudovat český král a císař Karel IV. z rodu Lucemburků a prohlásil ji za oficiální „císařskou cestu“. Stejně jako se před 650 lety lidé plni zvědavosti vydávali do Prahy a Norimberku nebo ještě dál, tak od 1. května 2004, díky evropské integraci, se tu dá bez překážek objevovat „druhá strana“.