Cestování ve středověku

Historické zobrazení obchodníka na Zlaté cestě.

Mobilita ve středověku měla pozoruhodný rozsah. Obchodníci cestovali po celé Evropě i napříč kontinenty za účelem místního i dálkového obchodu. Kromě nich využívali obchodní cesty vyslanci, diplomaté, vojáci, mniši, misionáři nebo řemeslníci. Nejednalo se však o cestování pro potěšení. Cestovní ruch se z poutnictví vyvinul až od pozdního středověku. Na důležitých místech a podél důležitých cest byly zřízeny ubytovny pro poutníky.

Ubytovny byly potřeba pro stravování, jako místo na spaní a jako bezpečný úkryt pro zvířata a zboží. Většina cestovatelů si nepronajímala pokoj, ale dělili si místo na spaní na slamníku s mnoha dalšími. Krádeže osobních věcí nebyly neobvyklé. Soukromí prakticky neexistovalo. Lidé v té době byli na tuto stísněnost zvyklí, i v obytných domech byly pokoje a postele společné. Bohatí lidé si zabrali pokoj nebo malou komůrku vybavenou postelí, oddělenou závěsy nebo tenkými stěnami z prken.

Tradičními dopravními prostředky ve středověku byli kromě chůze také koně, muly, osli, vozy tažené voly nebo koňmi, kánoe a lodě. Oblíbenými způsoby přepravy většího množství zboží po vodě byly plavba, veslování nebo tahání lodí ze břehu za pomoci lidí nebo koní. Pěšky nebo s volským spřežením se dalo urazit asi 20 kilometrů za den. Tomu odpovídá i vzdálenost měst podél Zlaté cesty. V pohodě na koni bylo možné ujet i 40 kilometrů za den. Pokud bylo možné vyměnit koně, dalo se dosáhnout i dvojnásobné vzdálenosti.

Z Čech do Bavorska přicházely kůže, vosk, koření, měď, cín, železo, slanečci, lůj, šunka, sůl, loden, sukno, voli. Z  Bavorska se do Čech dodávalo flanderské sukno, obilí, víno, vlna a železné zboží. Přeprava hospodářských zvířat byla hlavním faktorem rozšiřování tras. Cestování bylo spojeno s mnoha nebezpečími a riziky, jako jsou divoká zvířata, loupežné nájezdy nebo špatný stav silnic. Nebezpečná byla zejména přeprava cenného zboží. Ve městech se formovaly obchodní výpravy a ochranný doprovod organizoval příslušný panovník. Celá města vděčila za svou existenci právě organizaci doprovodů do dalších etap. Na dálkové obchodní cesty se však okolní obyvatelstvo nedívalo jen pozitivně. Ačkoli v jednotlivých případech měli prospěch z cel, ubytoven nebo doprovodu, pociťovali i negativní důsledky, jako jsou armády vojáků, nemoci a „lůza“ na silnicích.

Kommentare sind geschlossen.