Husova socha v Krakovci
Jednou z významných osobností, které zanechaly svou stopu v prachu česko-bavorské zemské cesty (Zlaté cesty) vedoucí z Prahy do Norimberka, je český středověký křesťanský učenec Jan Hus. Jan Hus kritizoval zkaženost církve v 15. století, ve kterém se vystřídali tři papežové. Přestože vyzýval pouze k nápravě a neusiloval o vytvoření nové církve, je dnes považován za jednoho z prvních reformátorů, který o sto let předběhl své evropské následovníky. Husův život je spojen především s Prahou, kde působil jako pedagog a po určitou dobu byl rektorem Karlovy univerzity. Byl tedy velmi váženou osobou, která měla blízký vztah i ke královské rodině. Jako římskokatolický kněz a náboženský myslitel proslul zejména svými českými kázáními v Betlémské kapli. Svými názory si však znepřátelil nejvyšší představitele církve natolik, že byl zapovězený. V roce 1414 byl Hus vyzván, aby své názory obhájil na koncilu v Kostnici. Na tento koncil se vydal dobrovolně a římský král Zikmund Lucemburský mu dokonce slíbil ochranný doprovod. Přesto byl prohlášen za kacíře a bylo mu vyhrožováno smrtí, pokud své učení neodvolá. Jan Hus zůstal věrný svému přesvědčení i přes velký tlak, který na něj byl vyvíjen. Své učení nechtěl odvolat, a proto byl nakonec v roce 1415 v Kostnici upálen. Mezi stoupenci Jana Husa v Čechách vyvolala zpráva o jeho smrti obrovský hněv, který ještě vzrostl, když o rok později kostnický koncil odsoudil a upálil i blízkého přítele Jana Husa Jeronýma Pražského. Smrt obou českých kazatelů způsobila takovou eskalaci napětí v českých zemích, která následně vedla k husitské revoluci.
Od konce 19. století spravují čeští občané Husův dům v Kostnici, kde Hus pobýval. Postupně zde bylo vybudováno muzeum, kde byla v roce 2015 otevřena zcela nová expozice, rovněž v češtině. Poblíž něj, na místě jeho popravy, stojí pomník. Kostnice se tak postupem času stala pro Čechy významným poutním místem a turistickým cílem. (Dobovou pohlednici poskytlo Husitské muzeum v Táboře ze svých sbírek).
Protože místa, kde Hus působil, byla církví zapovězena, zdržoval se Hus v posledních letech svého života převážně na venkově. Na cestě do Kostnice se také vyhýbal větším městům a důležitým obchodním cestám v Čechách. Proto je dnes obtížné s jistotou určit, kudy přesně vedly jeho kroky na začátku cesty. Z česko-bavorské hranice se jeho stoupenci jistě vydali po takzvané Zlaté cestě do Norimberku a poté přes Ulm napříč Německem po obchodní stezce vedoucí do Kostnice na dnešní hranici se Švýcarskem.
