Etapa 7: Krakovec – Kralovice
ETAPA 7 není fyzicky náročná, o to větší nároky klade na orientaci. Její první kilometry sice vedou po silnici, poté nás však provází již výhradně lesními a polními cestami, a to krajinou plnou barokních památek a staveb věhlasného architekta Santiniho.
SLUŽBY: Nabídka občerstvení a ubytování po cestě je velmi dobrá. Hlavním centrem služeb jsou Kralovice, které též fungují jako dopravní uzel regionu.
POPIS CESTY
Cesta nás od hradu Krakovec odvádí podél místního hostince a obecního úřadu k turistickému rozcestníku. Zde odbočujeme vlevo a vydáváme se po asfaltové silnice značené symbolem cyklotrasy do Šípů a dále do Milíčova (celkem 3,5 km). Cestou se vyplatí občas otočit se zpět a užít si krásné výhledy na zříceninu. V Milíčově se připojíme k červené turistické značce. S ní se na konci vsi rozloučíme a vydáváme se vpravo polní cestou z kopce. Po 1 km se na červenou opět napojíme a jdeme po ní vpravo. Pokračujeme údolím potoka Javornice kolem Cukrovic mlýna a Hedecka až dojdeme k silnici č. 229. Zde, nedaleko rybníku Vožehák, silnici přejdeme a na louce zamíříme vlevo po místní naučné stezce do centra města Kožlany.
Nedaleko muzea v Kožlanech se u rozcestníku setkáváme s modrým značením, které sledujeme přes celé město až k místnímu židovskému hřbitovu. Na následující křižovatce pokračujeme stále po modré doprava, po lesních pěšinách dojdeme až k rozcestí Strachovice u železniční zastávky. Zde můžeme pokračovat rovně a navštívit místní unikátní železniční most. Husova cesta však odbočuje vlevo na červenou, která prochází obcí Hradecko a kolem usedlosti Hubenov. Za ní křížíme silnici č. 27 a stále po červené pokračujeme podél lesa. Těsně před Kralovicemi červenou opouštíme, odbočíme vlevo na místní značenou naučnou stezku. Procházíme ulicemi Konečná, Na Palcátech, Alšova a Boženy Němcové. Dojdeme až na náměstí Osvobození, kde naše etapa končí u turistického informačního centra.
ZAJÍMAVOSTI NA TRASE
Šípy
Obec Šípy má 160 obyvatel. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1410. K obci náleží i nedaleký Milíčov s malebnou návsí a kostelem.
Májino údolí
Na okraji Kožlan můžeme navštívit centrum agro-environmentálního vzdělávání, kde najdete nejen mnoho včelích úlů, ale i přírodní květinovou zahradu. Milovníci přírody zde mohou absolvovat komentovanou prohlídku či se občerstvit místními produkty.
Vožehův rybník
Takzvaný Vožehák leží východně od Kožlan na potoce Javornici. Velký rybník nabízí možnost koupání a rekreace. Na jeho březích začíná přírodní park Jesenicko. Až do roku 2012 bahno na dně rybníku ukrývalo zbytky německé stíhačky z 2. sv. války, které jsou dnes k vidění v kožlanském muzeu. Nedaleko se nachází pozůstatky hradu Angerbach, na který dnes již upomínají pouze nerovnosti terénu.
Kožlany
Město Kožlany leží severovýchodně od Kralovic, jeho historie se píše již od dob Přemysla Otakara I. V současnosti je známé především jako rodiště Dr. Edvarda Beneše, na jehož rodný dům č. 101 upozorňuje pamětní deska.
Městské muzeum Kožlany
Ve zdejším muzeu, které sídlí v budově bývalé školy, můžeme blíže poznat život v době Dr. Edvarda Beneše, ale i místní historii a řemesla, mezi něž se řadí především zpracování keramiky.
Kostel sv. Vavřince
Původně gotický, barokně přestavěný jednolodní farní kostel se nachází hned vedle městského muzea. Postaven byl pravděpodobně začátkem 13. století, barokní přestavby se dočkal po požáru na konci 18. století. Hlavní novogotický oltář nese barokní obraz sv. Vavřince od Petra Brandla. Barokní boční oltáře byly do kožlanského kostela přeneseny ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni.
Křížová cesta
Nově vybudovaná křížová cesta začíná na parkovišti v centru města a vede ke kožlanskému hřbitovu.
Židovský hřbitov
Kožlanský židovský hřbitov byl pravděpodobně založen na začátku 18. století. Najdeme jej v lesnatém remízku za Kožlany, nalevo od polní cesty, v těsné blízkosti bývalého lomu. Je chráněn jako kulturní památka, a to nejen díky dochovaným náhrobkům, ale i márnici s obřadním stolem. Do areálu se vchází brankou v severovýchodní části amenného ohrazení.
Strachovický most
Asi 1 km od naší trasy můžeme obdivovat památkově chráněný kamenný železniční most s kovovou konstrukcí nesoucí trať. Jeho autorství je někdy chybně přisuzováno francouzskému architektovi Eiffelovi.
Hubenov
Barokní hospodářský dvůr byl postaven pro cisterciácké opatství v Plasích v první polovině 18. století podle návrhu architekta Santiniho. V okolí Kralovic se nachází hned několik podobných statků, které dodnes dokládají vliv a bohatství plaského kláštera v době baroka. Areál aktuálně prochází rekonstrukcí.
Kralovice
Město Kralovice je správním centrem okresu Plzeň-sever. Z názvu lze odvozovat, že bylo založeno Hedčany, polskými kolonizátory, které do Čech pozval kníže Břetislav I. a o kterých se zmiňuje i Kosmas. V předbělohorské době byly Kralovice spjaté s významným německým rodem Gryspeků, v 19. století se město stalo součástí panství rakouského politika K. W. Metternicha.
Na náměstí si všimněte menšího, částečně předstoupeného domu s půlkruhovým gotickým portálem, který je nejstarším dochovaným prvkem místní městské zástavby. Turisté však Kralovice v současnosti vyhledávají především díky poutnímu baroknímu areálu Mairánské Týnice a muzeu.
Českobratrský kostel a Husův pomník
Nedaleko náměstí v Kralovicích u hlavní silnice směrem na Jesenici se nachází Českobratrský kostel, postavený roku 1934 podle návrhů uznávaného architekta Hanuše Zápaly. Před kostelem je umístěn pomníček mistra Jana Husa zhotovený zřejmě z kamenů z Krakovce. Jeden z kamenů byl zřejmě přivezen i z obce Lidice.
Kostel sv. Petra a Pavla
První zmínky o kostele pochází z poloviny 13. století. Do současné podoby byl přestavěn v letech 1575–1581 tehdejším majitelem panství Floriánem Gryspekem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nachází mumifikovaná těla členů tohoto významného šlechtického rodu. Věnována je jim i výstava umístěná v kapli. Vedle oltářů a výzdoby kostela zaujmou též historické podpisy na stěně u bočního vchodu.
Mariánská Týnice
Tento barokní skvost se silným geniem loci tvoří nepřehlédnutelnou dominantu severního Plzeňska. Nachází se na severozápadním okraji města Kralovice, v části zvané Mariánský Týnec. Sestává z klášterní budovy, kostela Zvěstování Panny Marie a na něj navazujících ambitů.
Rozsáhlý areál byl postaven jako probošství cisterciáckého kláštera v Plasích v letech 1711-68 podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Santiniho původní návrh byl ale ve své plnosti zrealizován až po více než 300 letech od položení základního kamene, a to dostavbou chybějícího východního ambitu v roce 2020. Zajímavostí nového ambitu je jeho fresková výmalba, která odkazuje na umění barokních stavitelů, avšak není historizující napodobeninou. Udržuje si i rysy moderní doby a přiznává svou skutečnou dobu vzniku například i tím, že jakožto modely posloužily tváře skutečných obyvatel Kralovicka.
Novodobému rozkvětu areálu však předcházela léta zkázy. Po zrušení plaského kláštera nebyl komplex Mariánské Týnice téměř udržován, v důsledku čehož se zhroutila i kopule dřívějšího významného poutního kostela. Ta byla spolu s lucernou znovu vztyčena a vymalována až po roce 2000 díky dlouhodobým iniciativám místních odborníků a spolků. Dominantou interiéru kostela, který aktuálně slouží především jako výstavní prostor, je dnes nástěnný iluzivní oltář. Ten kdysi tvořil pozadí velkému mramorovému oltáři, který byl po zrušení kláštera přemístěn do Příbrami. I tak si dřívější poutní místo udrželo svou silnou atmosféru. Traduje se, že když si stoupnete pod korunu Panny Marie, ocitnete se v přímém spojení s nebem.
V padesátých letech 20. století v bývalých klášterních prostorách vzniklo muzeum, které se dnes věnuje především tématu baroka, ale nezapomíná ani na místopis a historii severního Plzeňska.
Od hlavní brány kláštera vede mezi sochami naučná stezka Stará cesta kopírující původní cestu spojující Týnici a klášter Plasy.
