Etapa 13: Tachov – Bärnau (DE)
ETAPA 13 je závěrečným českým úsekem. Překonává hluboké hvozdy Českého lesa, ale i tak se jedná spíše o mírně náročnou část. Těsně na česko-německé hranici vystoupáme na nejvyšší bod celé Husovy cesty, počítáno z Prahy až do samotné Kostnice, a to do výšky 797 m n.m.
SLUŽBY: Stravování a ubytování na trase je dostupné pouze v Tachově a v Bärnau. Autobusem zpět do Čech je možné dojet z osady Branka cca 4 km od hranic.
POPIS CESTY
Z tachovského náměstí se vydáváme po modré značce kolem Husmanova mlýna a Knížecí alejí dojdeme do Světců. Zde u rozcestníku měníme na zelenou, míjíme věhlasnou budovu jízdárny a přes les odcházíme do Mýta. Touto osadou projdeme rovně po asfaltové cestě, nedaleko za ní však zahýbáme doprava směrem ke vsi Milíře. Až do nich nedojdeme. Místo toho stoupáme stále rovně po zelené krásnou krajinou do srdce Českého lesa. Záhy přicházíme k Oborské hájence, která kdysi bývala výstavní budovou, v níž sídlil správce okolních lesů. Zde si můžeme odpočinout v krytém altánku a z naučných cedulích získat informace o středověké obchodní stezce, tzv. Zlaté cestě, která tudy kdysi vedla. Stezka vznikala za císaře Karla IV., jehož snahou bylo přivést do geograficky uzavřených Čech, kterým se dálkové obchodní cesty vyhýbaly, mezinárodní obchod a tím podpořit ekonomiku země.
U místního rozcestníku se napojujeme na žlutou a společně s cyklostezkou a naučnou stezkou Branka míříme vlevo podél Sklářského potoka k zaniklé osadě Pavlova Huť. Necelý kilometr za hájenkou můžeme odbočit na lesní cestu k potoku, u něhož nalezneme sousoší Rusalky. Jedná se o jedno z kamenných děl, které mezi Tachovem a Bärnau doplňují historickou trasu Zlaté cesty, kterou můžeme na česko-bavorskou hranici dojít příměji. Tato stezka je již z Tachova značená obrázkem lva. Husova cesta ji následuje až do rozcestí za Oborskou hájenkou, kde se historická varianta vydává napříč lesy po méně využívaných cestách. Je proto vhodná spíše pro turisty s dobrodružnější povahou a dobrým smyslem pro orientaci. Odměnou jim však bude autentický zážitek.
Oficiální trasa Husovy cesty pokračuje stále rovně. Na křižovatce v Pavlově Huti zahýbá na červenou doprava a stoupá po ní podél hranice směrem k bývalé příhraniční obci Pavlův Studenec. Z této osady se do dnešní doby na české straně zachoval pouze hřbitov, který byl na konci 20. století pietně upraven, a památník okresního hejtmana Böttgera.
My však dříve, než ke Studenci dojde, z červené cca po 2 km u informační cedule odbočujeme ostře vlevo na pěšinu, po které přecházíme státní hranici k usedlosti Schmuckerhof. Zde si můžeme na louce odpočinout na lavičce nebo si prohlédnout kamenný milník, jehož průzor je na jedné straně nasměrován na Prahu a na druhé straně na Norimberk. Odkazuje tak právě na středověkou zemskou stezku, která tudy procházela a tato dvě významná města spojovala.
Poté se napojujeme na cyklostezku a pokračujeme po ní vpravo podél hranice, teď již Německem, přes nejvyšší bod trasy, Studenecký vrch (798 m n. m.). Procházíme kolem bývalé vyhlídkové věže s názvem Grenzlandturm, nedaleko níž se v lese nachází památka na třicetiletou válku, takzvaný Tillyho val. Poté se setkáváme s německým značením Zlaté cesty, bílým lvem v červeném poli, které nás přivádí k poutnímu kostelu Spasitele Božího u Steinbergu, vybudovanému v 2. polovině 18. století na místě původní dřevěné kaple. Od něj odcházíme stromovou alejí s křížovou cestou a přicházíme do města Bärnau. Projdeme jeho historickým centrem směrem k jižní okrajové části, kde je v Historickém parku cíl poslední české etapy Husovy cesty.
Český les
Toto pohraniční pohoří s hlubokými lesy, mokřady a květnatými loukami lemuje hranici s Německem v délce cca 80 km. Nejcennější části území, z nichž většina ležela do roku 1990 v hraničním pásmu, jsou dnes chráněné. Nejvyšším vrcholem je se svými 1042 m n. m. Čerchov. Území je známo pro svou pohnutou historii spjatou s odsunem německého obyvatelstva a demolicí bývalých vesnic.
Město Bärnau
Když Jan Hus v roce 1414 přecházel na své cestě přes Norimberk do Kostnice hranice, zřejmě nečekal v prvním německém městě tak vřelé přijetí, jakého se mu dostalo. „A když jsem opustil Čechy, očekával mne – ještě než jsem vstoupil do města Bärnau – farář s duchovními, a když jsem vstoupil do světnice, podal mi ihned velký korbel vína k přípitku ….“, psal Hus svým přátelům dopisem z 24. 10.1414.
Bärnau, jemuž z dálky dominuje kostel sv. Mikuláše z 19. století, byl udělen statut města v roce 1343. Za vlády Karla IV. patřilo k panstvím, která tvořila takzvané Nové Čechy, tedy Hornofalcké území inkorporováno zvláštní listinou do Českého království. Centrem tohoto celku byl hrad Rosenberg ve městě Sulzbach, které se taktéž nachází na trase Husovy cesty. Ačkoliv o Nové Čechy nakonec Václav IV. v roce 1404 přišel, historický odkaz na tuto dobu je v území stále znatelný a některá místa jsou na něj dodnes hrdá.
Město Bärnau se v moderní době proslavilo tradicí výroby perleťových knoflíků. Navštívit zde můžeme unikátní Muzeum knoflíků, kde se seznámí nejen s výrobním procesem ale i mnohými uměleckými díly. Při výjezdu z města směrem ke vsi Naab pak můžeme najít kamenný památník, takzvaný milník času, věnovaný Janu Husovi. V Bärnau dnes žije na tři tisíce obyvatel.
Historický park
Unikátní Historický park v Bärnau je s více než 30 budovami největším archeoparkem svého druhu na německy mluvícím území. Představuje repliky staveb z období středověku, které vznikají vždy jen s využitím dobových technik. Najdeme zde raně středověkou slovanskou vesnici, hrádek typu motte z 11. století, osadu z období vrcholného středověku a nově zde vzniká i klasický hrádek Karla IV. Park je především centrem experimentální archeologie. Proto také o víkendu ve stavbách pobývají v dobových oděvech dobrovolníci, kteří přinášejí poznatky o tom, jak se v dané době skutečně žilo. Areál je pravidelně otevřen veřejnosti, oblíbené jsou především programy pro děti a tvořivé dílny. V hlavní budově se nachází také klasická muzejní expozice.
