Etapa 11: Bezdružice – Planá
ETAPA 11 je díky častému stoupání a následnému klesání náročnějším úsekem. Vede převážně pastvinami a lesy, a to územím přírodních parků Hadovka a Kosí potok. Vstupujeme jí do území minerálních pramenů a lázní.
SLUŽBY: Možnost nákupu a občerstvení je celoročně velmi dobrá na začátku i v cíli cesty, ubytování je nutné dopředu dobře plánovat.
POPIS CESTY
Z bezdružického náměstí se vydáme po žluté směrem na Konstantinovy Lázně. Na jejich začátku trasa odbočuje v části Staré Lázně vpravo na naučnou stezku, která funguje také jako inline dráha. U odpočinkového místa za lesoparkem potkáváme modré značení, které nás bude provázet po zbytek dne. Procházíme obcí Čeliv a jdeme do Krasíkova. Zde můžeme navštívit Krasíkovský dvůr nabízející služby v oblasti agroturistiky. Můžeme vystoupat odtud na vrch Krasíkov se zříceninou hradu Švamberk. Odměnou za více jak dvoukilometrovou zacházku nám budou výhledy do širokého kraje.
Ze stejného důvodu doporučujeme zdolat také protější Ovčí vrch.
Pokračujeme do Domaslavi, kam můžeme dojít kratší, ale kvůli dopravě trochu nepříjemnou cestou po silnici nebo delší, ale klidnější přírodním parkem Hadovka po modré. Z Domaslavi dojdeme přes Dolní Vísku do osady Kořen. Cestou na Otín procházíme údolím Kosího potoka. Od skály Čertovky prudce stoupáme vlevo kolem sezónního vodopádu a zanedlouho přicházíme do Otína. Odtud již klesáme směrem k Plané po klidné silnici asfaltové třídy. Před Planou ještě navštívíme Bohušův vrch s rozhlednou. Uprostřed náměstí v Plané tato etapa končí.
ZAJÍMAVOSTI NA TRASE
Konstantinovy Lázně
Konstantinovy Lázně se mohou chlubit hned několika „nej“. Zaprvé patří mezi naše nejmenší lázně. Léčí se zde poruchy kardiovaskulárního systému pomocí minerální vody s největším obsahem oxidu uhličitého v Česku, díky čemuž se místnímu Prusíkovu prameni dříve přezdívalo „Smraďák“. Současně se jedná o nejmladší obec Plzeňského kraje, samostatnou až od roku 1924-
Krasíkov
Vrch Krasíkov ležící u stejnojmenné osady, nedaleko obce Kokašice, je bezesporu dominantou místní krajiny. Na jeho vrcholku nalezneme kostel sv. Máří Magdalény, odpočinkové místo a o kus dál také zříceninu hradu Švamberk, na níž můžeme vystoupat po kovových schodech a užít si krásné výhledy.
Ovčí vrch
Ovčí vrch zdobí zdaleka viditelná válcová kaple připomínající rotundu a kamenná mohyla, památník selského povstání. Naše trasa přímo přes něj nevede, nabízí však unikátní výhled na Krasíkov.
Hadovka a Kosí potok
Jedná se o přírodní parky s hluboce zaříznutými a převážně zalesněnými údolími kolem stejnojmenných potoků se zachovalou přírodou. Tento davy opomíjený kout světa vyhledávají především trampové. Po trase potkáme i malebné vísky Domaslav, Kořen, Křínov a Otín, ve kterých jako by se zastavil čas.
Město Planá
První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu. Nejstarší architektonickou památkou v románsko-gotického stylu, odkazující dodnes na toto období je kostel sv. Petra a Pavla. Ten je ceněný také díky freskám ze 13. století a románskému portálu s obloučkovým vlysem. Na samotném Bohušově vrchu, pojmenovaném podle středověkého rytíře Bohuše, někdy nazývaném též „Šibeniční“, dnes stojí zděná věž se špičatou stříškou z roku 1909. Celková výška této rozhledny je 21 metrů. Veřejnosti je trvale otevřena, po vystoupání 73 schodů se před námi rozprostře kruhový výhled na Planou, ale i vrcholky Českého a Slavkovského lesa.
V Plané můžeme dále obdivovat náměstí s měšťanskými domy, památkově chráněnou radnicí, morovým sloupem a především kašnami. Nedaleko náměstí můžeme také navštívit barokně přestavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie. V jeho věži se nachází výstavní galerie s vyhlídkou z ochozu. Odpočinout si poté můžeme v rekreačním parku u Městského rybníka nebo naopak vyrazit alejí za město k poutnímu kostelu Svatá Anna s hrobkou rodu Nosticů na návrší u Anenského rybníka.
Hornické muzeum Planá
Štola Ondřej Šlik, kde se nachází místní hornické muzeum, připomíná největší rozmach dolování stříbrných rud v Plané v 2. polovině 16. století. Ručně ražená štola měla zjistit výskyt těchto rud. Její celková délka činí přibližně 200 metrů.
Bývalý zajatecký tábor
Na poli za Karlínem, jižní okrajové části města Planá, byl za 1. světové války vystavěný zajatecký tábor, v němž v té době žilo čtyřikrát více lidí nežli v samotné města. V táboře stálo na 400 domů a 4 vysoké strážní věž. Po válce však byl zbořen, a kromě bývalého hřbitova po něm nezůstalo památky. Hřbitov se nachází na konci poli u lesa, nedaleko Slatinného potoka. Je zde pohřbeno 287 vojáků, kteří ve zdejším táboře zahynuli. Z větší části se jednalo o členy ruské carské armády, proto se místu někdy říká Ruský hřbitov. Prostor je dnes pietně upraven.
