Zlat\u00e1 cesta je \u00fasek st\u0159edov\u011bk\u00e9 silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b, kter\u00e1 se t\u00e1hne st\u0159edn\u00ed Evropou jako pavu\u010dina. Zlat\u00e1 cesta m\u00e1 d\u00e9lku asi 300 kilometr\u016f z Prahy do Norimberku a pokra\u010duje na z\u00e1pad\u011b p\u0159es Frankfurt do Lucemburku a na v\u00fdchod\u011b p\u0159es Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 do Vratislavi. S rostouc\u00edm v\u00fdznamem Zlat\u00e9 cesty se v odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch denn\u00edch \u00fasec\u00edch d\u00e1le roz\u0161i\u0159ovala „s\u00ed\u0165 slu\u017eeb“ pro cestuj\u00edc\u00ed (ubytov\u00e1n\u00ed, celn\u00ed stanice, trhy atd.).
Ji\u017en\u00ed trasa p\u0159es Waidhaus byla krat\u0161\u00ed, ale vedla p\u0159es oblast, kter\u00e1 nebyla pod\u0159\u00edzena c\u00edsa\u0159i. Dnes trasa t\u00e9to „zak\u00e1zan\u00e9 cesty“ odpov\u00edd\u00e1 zhruba d\u00e1lnici A6\/D5.
\u010cesko-bavorsk\u00e1 hranice z\u016fstala od st\u0159edov\u011bku a\u017e do sou\u010dasnosti nem\u011bnnou hranic\u00ed, kter\u00e1 se zachovala po v\u00edce ne\u017e 1000 let. Jako jedna z nejstar\u0161\u00edch hranic v Evrop\u011b m\u00e1 tak\u00e9 bohatou historii. D\u011bjiny hrani\u010dn\u00edch oblast\u00ed Horn\u00ed Falce a \u010cech byly po dlouhou dobu jedn\u00edm celkem, kter\u00fd pat\u0159il k jedn\u00e9 zemi – „Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i \u0159\u00edmsk\u00e9 n\u00e1roda n\u011bmeck\u00e9ho“. Bavorsko a \u010cechy byly dv\u011b zem\u011b, mezi nimi\u017e ji\u017e ve st\u0159edov\u011bku prob\u00edhala \u010dil\u00e1 v\u00fdm\u011bna lid\u00ed a zbo\u017e\u00ed. Na \u010desk\u00e9 stran\u011b byla Praha hlavn\u00edm c\u00edlem obchodn\u00edk\u016f. V Bavorsku lid\u00e9 cestovali do Norimberku, Regensburgu a dal\u0161\u00edch velk\u00fdch m\u011bst. Jednou z\u00a0 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch tras byla v\u00fdchodoz\u00e1padn\u00ed obchodn\u00ed stezka mezi Prahou a Norimberkem. Tato cesta, dnes tradi\u010dn\u011b naz\u00fdvan\u00e1 „Zlat\u00e1 cesta“ (n\u011bkdy tak\u00e9 „Norimbersk\u00e1 cesta“ nebo „Via Carolina“), z\u00edskala na v\u00fdznamu zejm\u00e9na za vl\u00e1dy Karla IV. ve 14. stolet\u00ed.
Karel IV. prohl\u00e1sil tuto cestu za c\u00edsa\u0159skou a na\u0159\u00eddil, \u017ee pouze po n\u00ed maj\u00ed \u010de\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9 jezdit na \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 sn\u011bmy a \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 volby. S\u00e1m se po Zlat\u00e9 cest\u011b vydal 52kr\u00e1t. Hrady zabezpe\u010dovaly cestu. Osady a m\u011bsta pod\u00e9l Zlat\u00e9 cesty umo\u017e\u0148ovaly d\u00edky r\u016fzn\u00fdm privilegi\u00edm efektivn\u00ed a bezpe\u010dn\u00fd obchod mezi Norimberkem a \u010cesk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm.<\/p>\r\n
Karel IV. naz\u00fdval „Nov\u00fdmi \u010cechami“ (nebo „\u010cechy za lesem“) \u00fazemn\u00ed spojen\u00ed mezi c\u00edsa\u0159sk\u00fdm m\u011bstem Norimberkem a B\u00e4rnau. V roce 1351 ud\u011blil tomuto pohrani\u010dn\u00edmu m\u011bstu tak\u00e9 m\u011bstsk\u00e1 pr\u00e1va. \u017divot lid\u00ed se vyzna\u010doval prosperitou, bezpe\u010dnost\u00ed a dobr\u00fdm sou\u017eit\u00edm. Sulzbach ozna\u010dil za hlavn\u00ed m\u011bsto Nov\u00fdch \u010cech a dodnes jsou zde patrn\u00e9 stopy t\u011bchto \u010das\u016f.<\/p>\r\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Zlat\u00e1 cesta je \u00fasek st\u0159edov\u011bk\u00e9 silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b, kter\u00e1 se t\u00e1hne st\u0159edn\u00ed Evropou jako pavu\u010dina. Zlat\u00e1 cesta m\u00e1 d\u00e9lku asi 300 kilometr\u016f z Prahy do Norimberku a pokra\u010duje na z\u00e1pad\u011b p\u0159es Frankfurt do Lucemburku a na v\u00fdchod\u011b p\u0159es Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 do Vratislavi. S rostouc\u00edm v\u00fdznamem Zlat\u00e9 cesty se v odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch denn\u00edch…<\/p>\n